Zimní slunovrat nastává na severní polokouli 21. prosince, přičemž přesný čas se může mírně měnit. Pro mě je to jedna z nejkrásnějších a nejmagičtějších oslav kola roku. Starý rok pomalu končí a zároveň se klube začátek něčeho nového. Yule je období kdy vedle vyjádření a procítění vděčnosti za aktuální rok pomalu ale jistě zasévám semínka záměrů a plánů pro rok nový. Zatím ale opravdu jen myšlenkou. Konec roku totiž vnímám velkou potřebu spočinutí a usebrání. Stejně jako samo Slunce se v tento čas na oběžné dráze zastaví tak i já si dovoluji jen tak být a nikam se nehonit. Zimní slunovrat je specifický tím, že jde o nejkratší den v roce a zároveň o nejdelší noc, tedy chcete-li tu „největší temnotu“ a ne nadarmo se říká, že v té největší hlubině můžeme objevit ten největší poklad. Já sama jsem dlouhý čas svého života žila jen tak na povrchu, smutnými a bolavými událostmi ve svém životě jsem zavřela své srdce, neměla kontakt sama se sebou, se svou duší, žila jsem pod umělou maskou zdánlivé pohodářky a sluníčkářky, ale absolutně jsem si nevěřila a nevěděla co se sebou, natož s životem. Nelituju ničeho, protože vše, co bylo dosud mě dovedlo do mé aktuální podoby, kdo jsem, i když ani na tom nezáleží. Jako nejdůležitější vnímám, že vůbec jsem. A tady by článek mohl skončit, protože vánoční čas by za mě měl být hlavně o tomto. O procítění a prožití velké vděčnosti a úžasu nad světem a životem jako takovým. Samozřejmě, že je ve světě mnoho zlého, nespravedlivého a děsivého, ale o tom dnes psát nechci. Vždyť samo poselství slunovratu, kdy se rodí Bůh Slunce, v křesťanství pak malý Ježíšek, nám dělá dobrý pocit v těle i na duši a vykouzlí úsměv na rtu. Malé bezbranné voňavé miminko. I my jsme jím byli, naše děti, naši vnoučci a všichni před námi a i ti co přijdou po nás. A stejně je to s našimi sny, záměry a projekty. Kolo roku, rok tvorby se točí stále a stále dokola. Na začátku je pocit, nápad, myšlenka. Pak pokud jsme dostatečně sebevědomí, silní, tvořiví a aktivní přichází první krůčky. Plánujeme, budujeme, tvoříme. Pod rukama nám díky každodenní péči, vůli a energii, kterou do tvorby vkládáme neustále něco nového vzniká. Miluju tento proces. A baví mě čím dál víc. Na Zimní slunovrat navazují energie vánočních nocí, o kterých dnes psát nebudu, ale určitě doporučuji abyste si nějaké zdroje našli a inspirovali se jimi. Sama již několik let v různých podobách dělám rituály vánočních nocí pro sebe a svou rodinu a velmi mě to baví a naplňuje.  Ale pojďme nyní zpět ke slunovratové noci.

 

 

Stejně jako v období Samhainu tak i v tomto období můžeme prožívat a prožíváme silné napojení na naše předky a rodovou linii. Můžeme od nich čerpat jejich moudrost, vzpomínáme na ty, kteří již s námi nejsou. Organizujeme rodinné a přátelské setkání, společně hodujeme, dáváme si dárky a užíváme si vzájemnost a lásku. Slunovratové a vánoční období je skvělá příležitost pro vzpomínání, povídání starých příběhů, prohlížení fotografií ale také na přijetí poselství a moudrosti dávných příbuzných pro nadcházející rok a naši vysněnou budoucnost.  Slunovratové noci předchází celý adventní čas, který můžeme buďto prožít ve stresu a shonu, nebo naopak v poklidu, radosti a lehkosti, záleží jen a jen na nás. My jsme tvůrci našich životů a naší každodenní reality. Nikde není psáno kolik a jaké cukroví nebo dárky musíme mít a pořídit. Co všechno musíme uklidit a vydrhnout. Zkuste se tedy sami sebe ptát: Jak to mám? Jak moc se honím a stresuju, odpočívám někdy nebo si plánuju že si odpočinu aspoň mezi svátky? Plním si svá přání a dosycuji se nebo jsem zde jen pro druhé a jejich touhy? Letošní rok byl astrologicky hlavně o změnách a ten příští dá-li Bůh bude o rovnováze. Takže se velmi těším, jak se nám to bude dařit, prociťovat, zvědomovat ale hlavně žít. Jak už jsem zmínila, v tomto období máme jedinečnou příležitost vyčarovat si naši vysněnou realitu a budoucnost, stačí jen věřit, chtít a něco proto v reálu dělat. Vzpomeňte si na tu neochvějnou dětskou víru v to, že dárky nosí Ježíšek a že dokáže splnit vše co si budu přát. A teď ve vší pokoře si zvědomte, že takovýto Duch Vánoc je v každém z nás a že máme všechny dary, možnosti, předpoklady a nástroje proto, abychom mohli žít své sny. A hlavně, že všechna ta krásná energie Vánocemi nemusí skončit, ale že si ji můžeme ponechat v srdci po celý rok a vracet se k ní.

 

 

Minulé zimy jsem bývala hodně unavená a vystresovaná z toho, jak věčně něco nestíhám a chci jinak, než to je. Zajímavé bylo uvědomění skrytého záměru proč to vlastně dělám. Nedosycená potřeba pochvaly, povzbuzení a podpory. Potřeba druhým dokázat, ukázat co jsem zvládla, vybudovala nebo vymyslela. Divný hlodavý pocit, že tak jak to je to ještě není pořád dost, že to není ono, že to je málo. Jsem tak vděčná za všechny moudré bytosti v mém životě, všechny inspirace a techniky, díky kterým postupně odlupuju slupky starého já, co mi neslouží a přenastavuji své vědomí na zázraky a na pocit že můžu, že nemusím čekat na další „ažpaky“, že jediný správný čas je tady a teď. Vy všichni, co to máte podobně nebojte se dát nohu z plynu, nebojte se někam nejít, někde nebýt, něco neudělat. Zvolnit, zastavit se. Nedělat nic. Příroda je v tomto tak moudrý a cenný učitel. Vše pokrývá sníh, nebo spadané listí. Všechno spí a odpočívá. Už není kam spěchat. Je čas hodit nožky nahoru, uvařit dobrý čaj a koukat na pohádky. V období Slunovratu a vlastně celé zimy je pro nás důležitý živel vzduchu. Symboly vzduchu jsou vítr, ptáci, ptačí pera, dým, kouř, mlha, ale také naše vlasy, myšlenky a představy. Najděte si v tomto čase prostor na pozitivní přemýšlení o svém dosavadním životě a další nové cestě, která se před vámi otevírá. Co všechno chcete a můžete nechat ve starém roce? Dovolte si čas sami pro sebe, vstupte do prostoru ticha a klidu kde staré už odešlo a nové teprve přichází. Přesně tady totiž čekají ty nejskvělejší nápady.

Tip na slunovratový rituál:

Kupte si velkou bílou svíci a kolem ní naskládejte dvanáct malých čajových. Pusťte si hezkou hudbu a projděte v myšlenkách celým loňským rokem, prociťte všechny pocity, které budou přicházet. Zavzpomínejte na nejsilnější zážitky. Já při vzpomínání sázím na svůj diář Srdce ženy a moc mě baví, když něco uvidím co bych si možná ani nevzpomněla a bylo to moc fajn. Poděkujte za vše. Až budete mít hotovo tak na malý okamžik zhasněte všechny světla v místnosti a poseďte ve tmě a tichu a navažte spojení se svou duší, se svým vyšším já, s Bohem a Bohyní. Až ucítíte, že nastal správný okamžik zápalkou zažehněte jiskru „zrození slunce“, jiskru nového kola roku, jiskru vašeho nového života a zapalte o ni velkou středovou svíci. Můžete přitom říct nějakou větu jako například: „Přišlo světlo“, „Vítej světlo“, nebo cokoliv co vás napadne v daný okamžik. Pokud budete chtít a budete mít dostatek času můžete takto projít pomyslný celý rok s tím, že od středové svíce zapálíte každou jednu čajovou svíčku a vložíte do ní záměr, myšlenku, energii či přání pro daný měsíc. Jak se v daném měsíci chcete cítit, co chcete prožívat, čeho chcete dosáhnout, co toužíte zažít a zrealizovat. Věřím, že čím víc si dovolíte a představíte tím víc dostanete. Ať je požehnáno.

 

 

S láskou

Martina Zédia